Z čeho vycházím a jak to integruji
Z čeho vycházím – Co mě (in)formovalo – tvarovalo – utvářelo
somatický program Vědomé tělo čerpající z Labanovy analýzy pohybu, Bartenieff Fundamentals™, Body Mind Centering™, Autentického pohybu, Hakomi metody a Mindfulness (2019-2022)
ekosomatické kurzy, workshopy a projekty (Země ve mně, Global Water Dances, Bohemiae Rosa, Chůze jako tekutá konstanta v urbánním prostoru a v krajině)
masérský kurz pro sportovní a rekondiční masáže (2013)
kurz shiatsu (2019/2020)
Somatic Thai Bodywork 30 hodin workshop s Mikis Taguchi (2023)
Reiki (zasvěcení do III. Stupně Mistr 2013)
Šital jóga (2011-2020), později opouštím techniky a praktikuji mindfulness, ladění se na Já, božství, střed
praxe v bodyworku, masážích, shiatsu a Reiki (včetně zasvěcení) v okruhu mých blízkých, od ledna 2023 veřejně
vedení tanečně-pohybových lekcí od léta 2022: série lekcí Flow v pohybu, Progresivní tělo, LaskaVě v těle, workshopy v Komunitním prostoru Smíchov v rámci Týdne tance a pohybu 2022 a 2023, a na víkendovce Karavany
provázení na Výletech vnímavýma nohama
Global Water Dance 2021, foto Igor Hlavinka
bakalář z Biologie a magistr z Teoretické a evoluční biologie (2007-2012)
doktorské vzdělání v oboru Environmentální studia (2014-2020)
praxe v environmentalistice (zemědělská krajina, GMO) a sociálních studiích (science for policy v oblasti environmentálních rizik)
cesty vnitřní i vnější – měsíce v Berlíně, Grazu, za severním polárním kruhem v Tromsu, v horách a na pobřežích oceánů Mexika, a roky v Praze, Brně a Nové Roli
vztahy s lidmi a více než lidským světem
Jak to integruji
Návrat do těla vnímám jako předpoklad pro prožité pochopení sebe jako součásti přírody. Z prožitku vzájemné propojenosti přírodního světa může vyvěrat potřeba péče nejen o sebe, ale i o vztahy s ostatními a s více než lidským světem. Informace o propojení ekosystémů a člověka podané na intelektuální úrovni považuji za důležité, ale jejich uchopení pouze myslí vnímám jako nedostačující ke změně v našich hodnotách a konání.
V prožitku sebe jako součásti celku se cítím blaženě. V té chvíli spočívám a nemám potřebu nic dělat. …pak přichází chuť nechat to projevit navenek, tvořit z celku. Taková tvorba si nikde brát nemusí, tvoří ze sebe, z klidu s pocitem plynutí a jemné radosti. Naopak když konám z nedostatku, když cítím, že mi něco chybí a potřebuji to zaplnit, z emocí strachu, hněvu, potřeby „zachránit sebe/tebe/svět“, jako bych si na takové tvoření musela někde vzít, kde to bude zase chybět, opět vytvářet nedostatek.
Mám záměr facilitovat posun jednotlivce a společnosti od ego k eco, od ego k božství, tedy od ego k celku.
Účelem mé práce však není zachránit svět, lidi, jejich těla a mysl, zdraví, vztahy a přírodu.
Spíš cítím, že tohle chci dělat, protože při tom tvořím z celku a potkávám se s božstvím; protože cítím, že při tom jsem to já, propojená se svým středem a projevuji se navenek v laskavé síle, ne v té úsilné. Jsem ve flow a ono se to děje.
